Cesta otevřeného srdce

reportáž ze zážitkového semináře

V květnu 2014 se uskutečnil víkendový seminář na téma, jak otevřít a vnímat naše duchovní srdce. Byli jsme uprostřed přírody, poblíž Modré, obklopeni jarní zelení, kde se o nás starali „paní domácí“ a její syn, kteří – jak vidno – milují přírodu a hlavně zvířata. Což už prozrazovalo, že o nás budou láskyplně pečovat a vařit nám chutná domácí jídla. Prožili jsme dny naplněné přednáškami a praktickými technikami, hlavně zábavnými a poučnými hrami, pro uvolnění a naplnění našich srdcí.

Co je to duchovní srdce?

Duchovní srdce je naše pojítko, střed, který se snaží o harmonii a vyváženost celé naší bytosti. Energie a vědomí nacházející se ve struktuře člověka níže, pod úrovní srdce (oblast hrudníku), obnáší charakter a skutky zabarvené individualitou a pudovými impulsy. Instinkt je jednání na základě potřeb, které můžeme přirovnat k nutnému chování běžného zvířete. Sledujeme tak, že nižší roviny vyvolávají potřebu sebezáchovy a přežití, potřebu zachovat rod a rozmnožovat se nebo mít stálý přísun potravy. Jsou to nutnosti, které právoplatně ovládají svět zvířat a určují jejich reakce, chování a počínání.

Člověku je dáno jít za vyšším smyslem života. Vyvíjí se k citové dospělosti a duchovní srdce je skutečná tvář lidskosti, odraz zjevných forem energie, které v sobě poutají hledisko duchovnosti. Srdce otevírá bránu do dalšího, do této úrovně poznání netušeného světa, který oplývá vědomím a vyšším pojímáním vytříbených a vznešených hodnot. Je to most splynutí mezi zvířecí, lidskou a nadvědomou úrovní božského okouzlení. Je to střed mezi zemským a nebeským, mezi hmotou a vědomím. Horizontála, která předěluje pozemské a kosmické.

Zároveň srdce tvoří i vertikální rozhraní mezi levou a pravou stranou, mezi polárními aspekty ženským a mužským, které se totálně od sebe odlišují opačným působením a povahou, ale zároveň se ve všem navzájem doplňují. Když propojíme pomyslnou horizontální a vertikální osu, vznikne tak kříž, jehož významný střed je modelován právě v místě, nazývaném duchovní srdce, kde nastává harmonická vyváženost mezi rozdíly horizontálních tak i vertikálních. Působení zemské energie pociťujeme dvěma základními způsoby, pasivně nebo aktivně a stejně tak i kosmické energie. Jejich plné propojení, splynutí a sjednocení se odehrává v bodě uprostřed kříže neboli v místě duchovního srdce.

Poklady srdce

Člověk láskyplný

Srdce je neobyčejně rozmanité svým působením. Máme-li srdce otevřené nebo jinak řečeno srdce na dlani, stává se z nás bytost velmi vřelá, dobrodinná a láskyplná, ochotná pomoci druhým a povznést sebe a ostatní na výsluní. Člověk se srdcem je přirozeně milý, laskavý a přívětivý a dokáže být soucitný. Což vyvolává aktivní přístup empaticky pochopit a vnímat druhé, probouzí se skutečná touha druhému pomoci nebo ho podporovat a nenechat ho v bezradnosti. Je to jasný opak lítosti, kdy pouze konstatujeme a uvědomujeme si neblahou situaci, která působí na nás nebo na druhé.

Soucit je základ solidarity, o které se dnes mluví, jako o nedostatečné lidské povaze, která se teprve probouzí a hledá svou důležitou pozici v našem nitru.

Člověk empatický

Tento přístup k životu probouzí další významné vlastnosti jako je citlivost, altruismus a empatie.

Empatie je dnes považována za téměř paranormální schopnost, která člověka dokáže navést na velmi uvědomělou cestu a vcítit se do lidí kolem nás a prožívat nebo vnímat jejich rozpoložení, prožitky a tendence. Empatií dokážeme porozumět bez předběžných slov a verbálního vysvětlování, je to schopnost, která prokazuje vyspělost našeho srdce. To vede k projevení altruistických tendencí. Neboli k náklonnosti a zálibě chovat se k ostatním bez připoutanosti nebo osobních potřeb a zisků a nezištně sdílet s ostatními.

Člověk citový

Srdce je rovina citů a citového prožívání. Jeho stabilita nedovolí poklesnout a nechat se ovládat emocionálními vzruchy a projevy. Emoce se v srdci rozpustí a přemění na čistoskvoucí citové prožitky. Touto cestou srdce nabízí stabilní rozměr chování, které se zbavuje připoutaných a mnohonásobně zabarvených nálad. Díky pevnému působení srdce se násobí schopnost odolávat palčivým podnětům, vycházejících ze sobeckých přání a tužeb, které se vtiskují do emocionálního chování.

Citová jasná stabilita přináší prožívání nekonečné citové euforie, která se dokáže rozlít do celé bytosti a působí i na druhé lidi. Je to princip rezonance, který způsobí, že se tato srdeční euforie rozšiřuje dál a je vnímána těmi, kteří jsou stejně naladěni.

Člověk nadšený

Srdce vnáší i autentické nadšení do činností, kterými se zabýváme. Věnujeme-li se něčemu nebo někomu s upřímnou láskou a vkládáme do našich skutků celé naše srdce, sklízíme úspěch a naplnění našich přání. Máme jistotu, že co děláme, je dobré a obecně užitečné. V takovém případě mluvíme o ohni v srdci. Zapáleně se ponoříme do činností, které jsou blahodárné a prospěšné a my to dokážeme vnímat na sladkých plodech, které postupně dozrávají naším jednáním. Se srdcem dokážeme dělat věci pořádně a naplno a to se odráží v konečném výsledku.

Skrze srdce se dokážeme radovat. Zbaveni veškerých nižších nečistot, srdce nám  umožňuje, aby se začala projevovat i nevinnost a čistota, vlastnosti, které jsou tak známé a obdivované u malých dětí. Zkusme se vcítit do jejich pohledu na svět a poznáme, že mnoho starostí, problémů a zbytečných povinností nás tíží a nedovolí se svobodně radovat a užívat si hravého přítomného okamžiku.

Srdce svým čistým projevem vyvolává další velice hodnotné vlastnosti, lépe řečeno probouzí aspiraci k poznávání tajemného a neobjeveného, tedy umožňuje vnímat vyšší božský princip. Kousek po kousku nám dává ochutnat projevy lásky vznešeného (božského) pohlazení. Čím dál více si uvědomujeme podstatu nejvyšší pravdy a odhalujeme pramen života.

Díky této možnosti nahlédnout do nevyslovitelného opojení pramene, dokážeme vykonávat kroky plné oddanosti a pokory, nechat se vést geniálním vědomím a věřit mu, že nás správně nasměruje. Sice nás čeká ještě dlouhá pouť poznávání, ale velice smysluplná, při které budeme plnými doušky polykat příjemnou eufórii a radostně prožívat skvostné momenty otevřeného a čistého srdce.

Člověk odpouštějící

Srdce dokáže prožívat, srdce dokáže cítit a srdce dokáže odpouštět. Kdo odpouští, stává se člověkem.

Odpustíme-li, zbavíme se vlastního vnitřního útlaku, zoufalství a úskalí. Odstraníme tak těžké břemeno, které nedovoluje se odpoutat a vzlétnout do světa libosti a štěstí. Odpouštět je vyspělá a potřebná vlastnost pro každého z nás. Odpustit nelze stroze racionálním chtěním, ale pohnutkou rodící se ze srdce.

 

Uvědomělým, čistým, jasným a otevřeným srdcem můžeme prožívat, co je to skutečná, svobodná a povznášející láska. Přiblížíme se k ostatním a ztratíme dojem samoty a úzkosti z osamocení.

Prožitky ze semináře Cesta otevřeného srdce:

Studentka 4. ročníku jogy: Atmosféra bola, ako už názov hovorí, srdečná a otvorená. Počasie nám prialo, mohli sme cvičiť vonku – to je vždy výborný zážitok, nielen pre cvičiacich, ale aj pre okoloidúcich  . Teoretické informácie o duchovnom srdci sme si hneď vyskúšali prakticky pri rôznych hrách. Priala by som si, aby sa nabudúce počet účastníkov minimálne zdvojnásobil. Čím viac hláv, tým viac rozumu, ale aj viac sŕdc!

A moj osobny, vnutorny postreh:  Treba viac počúvať srdce. V dnešnej dobe to nie je ľahké, som naučená viac počúvať ušami a tie, keď vysielajú smerom dovnútra, tak je to skôr rozhlas pre rozum. Zistila som, že srdce, moje pravé Ja sa mi prihovára, ale niekedy som k nemu hluchá, lebo ho treba počúvať trochu inak, než som zvyknutá. Treba ho cítiť a nebáť sa, mať dosť odvahy ho nielen počúvať, ale aj počúvnuť a ísť za jeho hlasom. Pocitovo, spontánne.